Silvestr v Česku

Vánoce jsme úspěšně strávili i s babičkou a bramborovým salátem, a ve čtvrtek vyrazili směr domovina, byť s destinací trochu jinou než obvykle.

Silvestr u kamarádů z řad šumperské šlechty proběhl rovněž výborně byť lehce chaoticky. U nich je to tak vždycky. Děti si i pro změnu zastřílely nějakou tu pyrotechniku. V Mnichově se to pořád shání špatně (jakože zboží přijde týden před Silvestrem a hned se vyprodá), a navíc se asi přikláníme spíš na stranu odpůrců ohňostrojů. Sice mi to bouchání bude trochu nostalgicky chybět, ale ten bordel co se pak všude válí až někdy do dubna (aspoň u nás) fakt ne. 

A po Novém Roce (šťastný nový a ať scypnou všeci vatnici) hurá do naší high-tech vesničky (pokrytou internetem, s  vodovodem, opravenou silnicí, rekonstruovaným kulturákem, atd). Obcházíme sousedy severní a jižní, přejeme všechno nejlepší, posedíme, pokecáme, podepíšeme. Co? Souhlas se stavbou. Ten, jak už (myslím) bylo zmíněno, jsme se vydali (úspěšně) získat sami (kromě družstva vlastnícího louku směrem k lesu, které projektanti obešlou poštou). 

No tak teď už se snad může zkompletovat a podat žádost o stavební povolení, a jede se. Teda, ještě je třeba vybrat stavební firmu. A taky pořád nemáme ten dozor, ale soused dělá do stavebnictví, tak třeba někoho nabídne.

Ve vesnici jsme stihli i pár procházek. Po cestě zpátky ještě pobudeme dvě noci u babičky.

Jo, a počasí v lednu bylo, hm, jarní. Letos na to ale nějak nenadávám.