Jsme zabydlení

 Dlouho jsem nepsal. Za leden se toho stalo dost. Byl jsem v Mnichově odevzdat byt. Služebka nakonec byla, tak jsem si ji o den prodloužil, a jednu noc přespal v prázdném bytě. Bylo to zvláštní - prázdný byt tak jako tehdy před osmi lety. Paní Stein - ta rozumná z Verwaltungu - dorazila, dal jsem jí tři stovky na úklid, podepsal protokol, vyfotil ho, a bylo to. Už to tam nikdy neuvidím. Doufám, že nám časem vrátí tu kauci.

V Mnichovském officu byl - ne úplně překvapivě - problém s badgem, který mi zase nešlo vystavit (normálně by to mělo jít snadno na každé vrátnici). Pro mě to byla velká potíž, protože být tam jako host, musí vás lidi eskortovat v podstatě i na záchod, což je trapné a otravné. Naštěstí po tom, co jsem vytvořil asi 3 tikety a mluvil/chatoval se 4mi různými lidmi, mi jeden ze sekuriťáků dokázal funkční badge vyrobit. Tak jsem ho navrhl na nějakou pochvalu.

Po předání bytu jsem zbylé 3 noci spal v a&o hostelu na Arnulfstraße. Z nostalgie, protože tam jsem byl v Mnichově poprvé, když jsme před lety s Victorem jeli na návštěvu Oktoberfestu, co nebyla návštěva Oktoberfestu, ale služebka. Jojo. Nejvíc si pamatuju to blití.

Úspěšně jsme dostali kartičky pojištěnce, trvalo to "jen" měsíc. A děti donesly vysvědčení. Takových jedniček, to v Bavorsku nebejvalo. 

No a po návratu jsem se doma ohřál jen týden, a hurá zase na služebku, tentokrát do Sunnyvale v Kalifornii. Teambuilding a strategické tentononc. A kurz vaření. Totiž to byla taková teambuildingová oddechová aktivita. A na večeři, americky rozežranou, jsme šli do takové historické "zlaté" uličky v Sunnyvale, co vypadá trochu jak z divokého západu a je samozřejmě posetá restauracemi, bary a hernami. Něco jak

Pařížská v Praze (aspoň doufám, že je to ta), akorát bez těch ušanek.

Děcka mě zaúkolovala, že mám dovézt americké sladkosti, tak jsem poslední den nakoupil v random místní sámošce. O půl sedmé tam bylo nějak prázdno 😁

A zpátky jsem letěl business třídou. Ať se ta korporace trochu prohne, když už mě furt tahá po všech čertech, no ni? Business class v United Airlines:

No, a nevím, jestli sem budu ještě psát. Barák se bude teprve stavět - projektanti už to skoro celé mají a můžou obnovit stavební řízení - takže ještě nejsme, kde jsme měli být, ale už jsme zase normální Češi. Moraváci. Hončováci. Prostě, pokud jde o návrat expatů, ten už proběhl, a blog od týpka, co si staví barák, to je ještě méně zajímavé, než návrat expatů. Tak to tady asi ukončím, a pokud jste náhodou dočetli až sem, tak vám děkuju za pozornost.