Pokračování návratu

Zase jsme zpátky v Mnichově. Začíná škola, a tak dále.

Od minulého roku se věci významně hnuly. Nejen tedy s naší stavbou, ale tak všeobecně ve světě. Vlastně s naší stavbou jsme pohnuli méně, než jsme měli v plánu. Ale jelikož nám ruská invaze a všeobecný pokles finančních trhů zkomplikoval financování, až tolik to nevadí. 

Demolice je hotová, a návštěva v Ostravě taky dopadla úspěšně. Byla řad věcí, které jsme si museli vybrat - zejména způsob vytápění, nakládání s dešťovou vodou, podlahy, fotovoltaika vs. solární ohřev. Pak nějaké kosmetické úpravy vyžádané drobnými technickými komplikacemi.

Tak doufám, že stavebního povolení se dočkáme ještě letos.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jsme zabydlení

Obrázek
 Dlouho jsem nepsal. Za leden se toho stalo dost. Byl jsem v Mnichově odevzdat byt. Služebka nakonec byla, tak jsem si ji o den prodloužil, a jednu noc přespal v prázdném bytě. Bylo to zvláštní - prázdný byt tak jako tehdy před osmi lety. Paní Stein - ta rozumná z Verwaltungu - dorazila, dal jsem jí tři stovky na úklid, podepsal protokol, vyfotil ho, a bylo to. Už to tam nikdy neuvidím. Doufám, že nám časem vrátí tu kauci. V Mnichovském officu byl - ne úplně překvapivě - problém s badgem, který mi zase nešlo vystavit (normálně by to mělo jít snadno na každé vrátnici). Pro mě to byla velká potíž, protože být tam jako host, musí vás lidi eskortovat v podstatě i na záchod, což je trapné a otravné. Naštěstí po tom, co jsem vytvořil asi 3 tikety a mluvil/chatoval se 4mi různými lidmi, mi jeden ze sekuriťáků dokázal funkční badge vyrobit. Tak jsem ho navrhl na nějakou pochvalu. Po předání bytu jsem zbylé 3 noci spal v a&o hostelu na Arnulfstraße. Z nostalgie, protože tam jsem byl v M...
Další informace

Vánoce na Moravě

 Je dobojováno, totiž dostěhováno. Byt na Moravě jsme přiměřeně zobytnili, i když pár nedodělků zůstává, třeba nějaká zrcadla do koupelen. Naštěstí se nic mimořádného nestalo. Stěhováci úspěšně naložili všechno (ale vešlo se to jen těsně), a úspěšně dovezli (byť nejdřív nemohli najít cestu, kam se vejít s kamionem 🤷). Byt v Mnichově už byl vymalován a poopraven, stálo to přes 4200 €. Asi jsem měl být malíř pokojů. Ještě jej musíme jet předat. Přihlásili jsme se k trvalému pobytu (a zvedli tak populaci městečka o nějaké půl promile), koupili 🎄, děti s mámou zašly na ⛸, já s ní byl na pěkně vyzdobeném náměstí na svařák a koncert. Koncert se ale nekonal kvůli státnímu smutku, jelikož v týž den se nějaký vyšmatlaný čurák v Praze rozhodl zmasakrovat hromadu lidí. Taková věc mi vždycky upraví perspektivu, pokud jde o moje vlastní těžkosti 🫣 Včera přijely olomoucké babičky a oslavily s námi Štědrý den. Ten cholesterol budu odbourávat ještě dlouho, ale jinak to bylo fajn. Je něco uklidň...
Další informace

Pápá Mnichove

Nastupuju do busu směr Praha, a bydlení v Mnichově tím pro mě reálně končí. Ne že bych se sem už nikdy nepodíval, ale už jenom jako návštěvník, jako před lety. Tchýně dorazila načas a holky si ji vyzvedly na nádraží. Je milé, že přijela. Pomůže s nakládkou a posledními dny dětí v Mnichově, včetně megaultradůležitého divadelního představení v sobotu, kvůli kterému tam vlastně zůstávají. Pak si dceru odveze do rodného kraje, po třinácti letech v zahraničí, kam jsem ji odvezl já 😉  Nakonec vlastně skoro všechno klaplo. platzda.de vystavila značky už v sobotu, podle plánu (šli jsme to přeměřit), poslali i protokol, tak držím pěsti, ať tam zítra žádnej trouba neparkuje. Kuchyně je taky pryč, i když si pro ni nepřijel týpek, co si ji rezervoval, protože v pondělí vyměknul, že má moc práce. Tak žena splašila náhradníka, ostatně na použitou kuchyni za odvoz a demontáž byla na eBay fronta. V úterý přijel takový milý starý pán a nějaký mladší chlápek tak mého věku nebo mladší. Ten mladší ne...
Další informace