Neštěstí nechodí po horách
...ale po lidech. A tak po naší úspěšné misi ve vesnici nepřišel poklidný návrat do Mnichova, ale vrátil jsem se předevčírem jen já s dětmi. Maminka zůstala ležet u babičky, protože nemůže chodit. Nějaký problém s nohou - plotýnka, nerv, čert ví. Na rentgenu se nic nenašlo. Tak teď čeká, jestli se to zlepší natolik, aby se mohla nechat převézt. Aby toho nebylo málo, řádí jim tam nějaká střevní chřipka.
No a naše čtvrteční cesta zpět taky nic moc. Vlak ve Furthu prohledávala Bundespolizei (sbalili jakéhosi chlápka s podezřelými doklady ve vedlejším kupé) a protože ho zdrželi o 30 minut, skončil ve Schwandorfu a my museli přestupovat na lokálku, a pak ještě jednou v Regensburgu. Prý se to teď děje často, tvrdila průvodčí. Jenže kdybyste si mysleli, že jsou na to Deutsche Bahn tudíž už připravené, tak to byste se spletli.
Tak teď válčíme bez ženské ruky. Snad to nepotrvá dlouho.
Komentáře
Okomentovat