Dobří expati se vracejí

Vydal jsem se navštívit náš pozemek. Autobus jede až do naší vesničky  ale dojel bych později, tak jsem to vzal do "mateřské" vesnice (tam, co je obecní úřad) a odtamtud došel 3 kilometry. Foukalo jako svině, ale jinak je to pěkná cesta. Měl jsem prý stopovat, že vás vždycky někdo vezme, protože jinam se tamtudy nechodí. První den - pátek - jsme s dědou L. kopali nový kompost. Nejdřív jsme si naplánovali odvážné 4x4 metry, tak 40 cm do hloubky. Po nějaké době kopání a převážení hlíny a drnů jsme se shodli, že vykopem zatím jen 4x2, a 40 cm to asi být nemusí. Obhlíželi jsme taky zdi stodoly, a usoudili, že to ve dvou jen tak zbořit nepůjde. Večer jsme zašli do hospůdky na dvě až tři. Bylo celkem prázdno. Pár lidí se zastavilo, podle předpokladů hodili okem po neznámém člověku, dědu L. pozdravili, ale jinak nikdo nic neřekl. Spaní ve staré světnici jsem přežil úspěšně.  Druhý den v sobotu dojeli podle plánu moji rodiče, podívat se, do čeho to vlastně jdeme. Nezklamali a přivezl...

Máme za sebou další schůzku s architekty. V podstatě jsme uzavřeli druhou fázi návrhu, a zaplatili ji. Dostali jsme předběžný výpočet ceny (pomocí programu "Kubix"), a částka o více než 60% vyšší než náš původní plán nás trochu zaskočila (s navýšením tak o 20-25% jsme počítali). Tak asi popřemýšlíme, kde by se dalo něco ubrat. Ne, že bychom na to už vůbec neměli, ale zdaleka v tom není všechno (demolice, interiér, a tak), takže reálné náklady půjdou ještě výš, a na některé investice bychom před stěhováním sahali jen neradi. Zadlužovat se rozhodně nechceme. Dalo se to asi trochu čekat - koneckonců zastavěná plocha návrhu nám vyšplhala na 300 m2, a navíc jsme vybrali tvar Ypsilon, který má geometricky velký poměr obvod/plocha. Garáž je rozhodně zbytečně velká, jenže není úplně jasné, jak ji zmenšit. Na obývacím křídle by se asi taky dalo ubrat.

Dál řešíme kontejner. Vypadá to teď spíš na ten lodní, za 110 litrů. Venku prů být může, ale měl by stát nějakých dlaždicích, a ne nakřivo, aby nesjel. To není to hlavní. Horší problém je, zda půjde vůbec dopravit na místo. Tahač a návěs je prý dlouhý dohromady deset metrů, široký dva a půl a váží 18 tun i s nákladem. Přes zahradu, kde jsme ještě nic nepokáceli, nám tedy těžko projede, takže leda zadem po polní cestě. Ta by ovšem musela být tak pevná, aby se tam nezabořil - hlavně na úseku k našemu domu, kde je asi jenom hlína. A nejdřív by se tam s těmi deseti metry musel vytočit. Tak už mi pomalu připadá smotnovaná dřevěná bouda jako ta lepší varianta, a momentálně se o tom snažím přesvědčit manželku. Teď z jiného soudku. Náš kontakt z Wobau na demolici nám zajistil vyjádření úřadů a provozovatelů inženýrských sítí. Vesměs je to souhlas (třeba pro plyn, který tam není) nebo podmíněný souhlas. Za zmínku ale stojí stanovisko životního prostředí, které nám ukládá "v termínu nejméně...

Včera další schůzka. Tentokrát i s řezy na výšku a pohledy. DDM je už snad uzavřená věc, garážové křídlo asi taky - ještě se řeší, co s prostorem pod schody. Průchod z garáže do domu tedy nebude, suchou nohou ale projdeme pod stříškou okolo domu. Žena ovšem není spokojená s obyvákovým křídlem, zejména tedy s kuchyní, což je skoro až klišé. Teď je zřejmě moderní mít část kuchyně uprostřed místnosti (tedy ne na zdi), což ovšem narazilo. Takže zpět k návrhu.  Děda je u nás od neděle na návštěvě, byl u schůzky taky a odveze si zpět řadu úkolů, například vyřešit studnu. Taky přišel s nápadem, jak si zajistit bydlení v naší vesničce do dostavby, aniž by musel bydlet v buňce - jsou tu nějaké dočasné byty. Jenže to vyžaduje, aby se zbavil svého družstevního bytu ve městě. Tak budou zase nějaké rodinné přesuny majetku.  Vyjde-li to, budeme potřebovat jenom skladový kontejner. Manželka už nějaké poptávala, a za 110 tisíc + DPH nám smontují a za 10 dodají nový. Jsou k mání i použité lodn...